Zdravie

Česi zistili brutálne číslo, 80% ich detí sa nehýbe

Zhruba 80 % dětí v ČR má nedostatek pohybové aktivity. Ministerstvo zdravotnictví se proto ve spolupráci s resortem školství zaměřuje na podporu pohybu dětí ve školách v rámci akčního plánu Národní strategie Zdraví 2020.

„Každodenní pohybová a sportovní aktivita je klíčová z hlediska zdravého životního stylu a její nedostatek způsobuje vážné zdravotní komplikace,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nest. ANO).

V ČR za poslední dekádu alarmujícím způsobem vzrostl výskyt onemocnění souvisejících s nezdravým životním stylem jako je Diabetes Mellitus 2. typu (cca 900 tis. pacientů), kardiovaskulární onemocnění, rakovina tlustého střeva nebo obezita, kterou trpí až 20% dospělých. Všechna tato onemocnění, která souvisí s pasivním životním stylem, způsobují ve zdravotnickém systému zásadní ztráty, které by jinak mohly být vynaloženy na kvalitnější zdravotní péči například u vážně nemocných dětí.


„Právě děti jsou pro ministerstvo zdravotnictví klíčovou cílovou skupinou z hlediska prevence, protože návyky, které si vytváříme v dětství a dospívání, nás provází celý život. Zhruba 80 % dětí v ČR má přitom nedostatek pohybové aktivity, většina dětí zároveň tráví příliš mnoho času u televize a počítače, což velmi často přináší problémy i s nadváhou,“ vysvětlil ministr Vojtěch.

Trendy v času tráveném na počítači 2002-2014:

Zdroj: WHO, studie HBSC

Z posledních výsledků největší výzkumné studie o životním stylu mladé generace (HBSC) vyplývá, že počet dětí trpících nadváhou nebo obezitou se od roku 1998 u chlapců téměř zdvoj a půl násobil, u dívek je výskyt nadváhy a obezity přibližně 2x vyšší. Negativní trendy ve výskytu nadváhy a obezity u dětí se u nás na rozdíl od zemí západní Evropy nedaří zastavit.

ilustračné foto: pixabay.com – Free Photos ART

Ministerstvo zdravotnictví proto v této souvislosti pracuje na Akčním plánu se zaměřením na podporu pohybové aktivity v rámci Národní strategie Zdraví 2020.

„Plán definuje několik opatření, které by situaci měly zlepšit. Jde zejména o zavedení aktivních přestávek, navýšení počtu hodin pohybu ve školách, zařazování pohybu do předmětů primárně nepohybového charakteru, podpora strategického plánování obcí v oblasti sportu a zajištění informovanosti odborné i laické veřejnosti prostřednictvím národního portálu zaměřeného na podporu pohybu,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová s tím, že je zde klíčová spolupráce s resortem školství.

V rámci škol jsou pohybové aktivity dětí jako zdravotní prevence a rozvoj vztahu k pohybovým aktivitám řešeny jak na školách, tak ve sportovních klubech. Ministerstvo školství letos podpořilo více než půl milionu dětí v celkem čtyřech tisícovkách klubů částkou blížící se miliardě korun.


„Zájem o program Můj klub roste. V roce 2019 se registrovalo téměř šest tisíc klubů, které sdružují 712 tisíc dětí a mládeže. Ministerstvo školství je v následujícím roce připraveno rozdělit 1,4 miliardy korun,“ uvedl ministr školství Robert Plaga. Dalším programem, kterým chce ministerstvo „rozpohybovat“ děti a mládež je Hodina pohybu navíc, který probíhá ve školách a ve školních družinách. „Na podzim tohoto roku byl tento program po dvouletém ověřování spuštěn a přihlásilo se do něj téměř 300 škol. Na rok 2019 už je ale přihlášených 900, což ve výsledku znamená zapojení až 50 tisíc dětí,“ doplnil náměstek ministra školství pro řízení sekce sportu a mládeže Karel Kovář.

foto: archív Radka Telyčková

Aktivity ministerstvem zdravotnictví a školství ocenili vrcholoví sportovci Šárka Kašpárková a Tomáš Verner, kteří v rámci své práce motivují děti ke sportu.

„Jsem ráda za dnešní akci, protože je vidět, že se ve sportu blýská na lepší časy a ministerstva mají konečně jasnou koncepci. Kdyby systém fungoval už dříve, tak jsme tady dnes vlastně nemuseli být,“ zhodnotila situaci olympionička Šárka Kašpárková. „V podpoře pravidelného sportovaní dětí vidím velký potenciál, jak pro budoucí zdraví našeho celého národa, tak pro budoucnost českého vrcholového sportu,“ dodal k jejím slovům krasobruslař Tomáš Verner.

Klíčová zjištění výzkumné studie HBSC

Evropská výzkumná studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC) mapuje životní styl mladé generace. Do studie je zapojeno 220 tisíc školáků ze 42 zemí světa. Česká republika je zapojena do studie od roku 1994 a výsledky z roku 2016 potvrzují negativní trend v řadě sledovaných indikátorů:

·         Většina českých dětí hodnotí své zdraví a svou životní spokojenost pozitivně. V mezinárodním srovnání však Česká republika zaujímá jedna z posledních míst v obou hodnocených kategoriích.

·         Přibližně 4 z 10 dětí napříč věkovými a genderovými kategoriemi utrpělo za poslední rok úraz, který musel být ošetřen lékařem.


·         Naprostá většina dětí v České republice má nedostatek pohybové aktivity (cca 80 %), většina dětí zároveň tráví příliš mnoho času u televize a počítače. Trávení volného času u počítače roste s věkem.

·         Úroveň nadváhy a obezity je 29 % u jedenáctiletých, 28 % u třináctiletých a 23 % u patnáctiletých chlapců. U dívek je výskyt nadváhy a obezity zhruba poloviční. České děti se v tomto ohledu neliší od mezinárodního průměru. Výrazně nadprůměrně však uvádějí držení diety či jiné aktivity na snížení váhy. U patnáctiletých je to 19 % chlapců a 37 % dívek.

·         Přibližně 35 % jedenáctiletých, 45 % třináctiletých a 50 % patnáctiletých pravidelně nesnídá, což řadí ČR výrazně pod mezinárodní průměr HBSC. Většina dětí (cca 70 %) zároveň nevečeří společně s rodinou a ČR je v tomto ohledu jednou z posledních zemí mezinárodních tabulek.

·         České děti se ve srovnání s mezinárodním průměrem výrazně neliší v konzumaci ovoce, méně ale konzumují zeleninu. Pravidelnou konzumaci zeleniny uvádí cca 27 % jedenácti- a třináctiletých a 24 % patnáctiletých. V konzumaci slazených nápojů je ČR mírně pod průměrem zemí HBSC. Pravidelné pití slazených nápojů uvádí méně než 20 % adolescentů napříč věkovými a genderovými kategoriemi.

·         Většina českých dětí napříč věkovými kategoriemi si čistí zuby více než jednou denně. V tomto ohledu jsou české děti nad průměrem zemí HBSC.

·         České děti začínají výrazně dříve ve srovnání s mezinárodním průměrem pít alkohol, kouřit cigarety a marihuanu.

·         Pravidelně pije alkohol 20 % patnáctiletých chlapců a 14 % dívek. Opakovanou opilost uvádí přibližně 30 % patnáctiletých, což je výrazně více, než je mezinárodní průměr zemí HSBC.

·         Cigarety kouří pravidelně 11 % patnáctiletých chlapců a 16 % patnáctiletých dívek. Přes to, že oproti datům z roku 2012 došlo ke zlepšení, ČR je ve srovnání zemí HBSC stále v tomto ohledu nadprůměrná.

·         Zkušenosti s marihuanou uvedlo 23 % patnáctiletých dívek i chlapců. Jde o vysoký nadprůměr, ČR je v mezinárodních tabulkách na šestém nejhorším místě.

·         Výrazně méně dětí oproti mezinárodnímu průměru uvádí zkušenosti se šikanou (do 5 %) a kyberšikanou (do 2 %). České děti naopak výrazně častěji oproti mezinárodnímu průměru uvádějí, že se s někým popraly.

·         Necelých 25 % patnáctiletých má zkušenosti s pohlavním stykem, což je ve srovnání s mezinárodním průměrem mírně více. České děti zároveň ve srovnání s průměrem zemí HBSC uvádějí častější použití kondomu či hormonální antikoncepce.

* Výzkum pod záštitou Světové zdravotnické organizace v České republice zajišťuje Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

http://www.hbsc.org/publications/international/

Môže vás zaujať:



Komentáre (0)

Vaša reakcia

Vaša emailová adresa nebude zverejnená. Povinné polia sú označené *