Česká republika

Českí vedci našli v Etiópii nový vírus, podobný koronavírusu

Nový druh mammarenavírusu, vírusu cicavcov z rodiny arenavírusov, objavila vedkyňa z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v spolupráci s ruskými kolegami. Hostiteľom vírusu, ktorý je podobný koronavírusu jednovláknovým RNA vírusom, sú krysy mnohobradavkové. Výskum vedeckého tímu sa uskutočnil v africkej Etiópii a jeho výsledky publikoval časopis Journal of Vertebrate Biology.

Dalito.sk o tom informovala Markéta Růžičková, špecialistka mediálnej komunikácie Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. .

(pozn. redakcie: Aj by sme radi oveľa častejšie zverejňovali výsledky výskumov slovenských vedcov, či úspechov lekárov, ale tie chodia do redakcie iba raz za čas a zo slovenských nemocníc hlavne o stavebných prácach a nákupoch. Kým českí o profesných výsledkoch a tým aj úspechoch informujú denne aj niekoľkokrát. )


Krysa mnohobradavková (Mastomys natalensis) je v Africe považována za významného zemědělského škůdce. Působí zde ale také jako přenašeč mnoha onemocnění, například leptospirózy (krysí žloutenka), moru či leishmaniózy.

ilustračné foto: pixabay. com – Simon

Během svého vývoje se tento druh krys rozdělil na šest linií, vyskytujících se napříč subsaharskou Afrikou. U pěti z těchto šesti linií je známo, že jsou hostitelem alespoň jednoho zástupce mammarenavirů (např. Gairo, Morogoro, Luna, Mopeia aj). Mezi ně patří i virus Lassa, který způsobuje závažné lidské onemocnění, krvácivou horečku Lassa, která má ročně na svědomí cca 5 000 lidských životů a až 300 000 nakažených.

Joëlle Goüy de Bellocq, vedoucí českého týmu, která provádí výzkum drobných afrických hlodavců již přes 12 let, nyní ve spolupráci s ruskými kolegy ze Severtsovova institutu Ruské akademie věd zjistila, že i krysy spadající do šesté linie, která se nachází v západní Etiopii, jsou hostitelem mammarenavirů.

„Na základě fylogenetických analýz, při kterých se porovnávají celé genomy příbuzných virů, jsme dokázali, že se jedná o nový druh viru,“ říká vědkyně s tím, že virus byl podle lokality výskytu pojmenován Dhati Welel. „Kromě krysy mnohobradavkové jsme ho ale překvapivě detekovali i u jedné krysy rodu Mastomys awashensis z Awashského údolí,“ vysvětluje Joëlle Goüy de Bellocq.

Další výzkum vědců se proto zaměří na otázku, zda se nově objevený virus Dhati Welel běžně vyskytuje u obou druhů krys, či zda je výskyt u Mastomys awashensis pouze důkazem schopnosti viru přeskočit na jiného hostitele. Předchozí výzkum u jiných Afrických mammareanvirů (GairoMorogoro) výměnu patogenů mezi krysami mnohobradavkovými z odlišných oblastí neprokázal.

Viry: je co objevovat


Objev nového viru není ve vědeckém světě nic výjimečného. Podle odhadu studie publikované v časopise Science v roce 2018 stále zbývá objevit zhruba 1,67 milionu virů savců a ptáků,
což je 99 % všech virů). Z nich až polovina může mít přitom zoonotický potenciál, tedy že nemoci dříve pouze zvířecí začnou být přenosné i na člověka anebo nemoci dříve přenosné ze zvířat na lidi začnou být přenosné i z člověka na člověka.

„Globalizace a nezodpovědné chování lidí, kteří narušují nedotčené přírodní areály, pravděpodobně povedou k dalším pandemiím způsobenými infekcemi přenesenými na lidi ze zvířat, jako tomu bylo v případě koronaviru,“ zdůrazňuje Joëlle Goüy de Bellocq. Systematické hledání nových virů, tedy těchto skrytých hrozeb, a výzkum potenciálu jejich přenosu na člověka proto podle ní patří mezi stěžejní výzvy virologů po celém světě. 

Odkaz na publikaci:

https://bioone.org/journals/journal-of-vertebrate-biology/volume-69/issue-2/jvb.20018/Dhati-Welel-virus-the-missing-mammarenavirus-of-the-widespread-Mastomys/10.25225/jvb.20018.full
https://doi.org/10.25225/jvb.20018


Komentáre (0)

Vaša reakcia

Vaša emailová adresa nebude zverejnená. Povinné polia sú označené *