Česká republika

Česko hľadá 40 tisíc ľudí s hepatitídou typu C

Nebojte sa požiadať vášho lekára o vyšetrenie hepatitídy C, apelujú českí lekári na obyvateľov, ktorí sa už nezameriavajú len na drogovo závislých, ale aj na tých, ktorí si v minulých rokoch nechali amatérsky urobiť tetovanie a piercing, mali náhodný pohlavný styk s neznámou osobou, alebo dostali krv či krvné deriváty pred rokom 1992.

Pri príležitosti Svetového dňa hepatitídy k tomu vyzýva významný Inštitút klinickej a experimentálnej medicíny v Prahe.

Podle nejnovějších epidemiologických modelů totiž v Česku žije 40 tisíc osob s chronickou virovou hepatitidou C a vůbec o ní neví. Lékaři tak v rámci Světového dne hepatitidy nabádají k testování všech, kteří se někdy v životě chovali rizikově.


Tzv. „céčko“ nebolí, člověk po něm nezežloutne a projeví se až po letech chronickým selháním jater, které může vést až transplantaci. Kolektiv předních českých hepatologů v čele s MUDr. Soňou Fraňkovou, Ph.D., z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM spolu se spolupracovníky z USA v minulém roce publikoval epidemiologický model vývoje chronické HCV infekce v populaci v ČR. A ten ukázal, že hledat nakažené infekční žloutenkou typu C jen v rámci drogové scény není úplně správné.

„Závěry studie vyvracejí názor, že chronická HCV infekce je výhradně chorobu uživatelů drog. Odhadujeme, že v ČR žije až 40 tis. osob s chronickou infekcí virem hepatitidy C, kteří nebyli pravidelnými uživateli drog a o své chorobě nevědí. Modelování též ukázalo, že nezvýšíme-li počet prováděných testů na HCV infekci a počet léčených osob, budou ještě nejméně 30 let přicházet k transplantaci jater pacienti s nevratným poškozením jater virem hepatitidy C,“ říká MUDr. Soňa Fraňková, Ph.D., lékařka Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

Vyhledat zmíněných 40 tisíc infikovaných osob mezi 10 miliony obyvatel je ale poměrně složitý úkol. Plošné testování by bylo složité a nákladné, testování musí být cílené. Společný doporučený postup diagnostiky a léčby chronické HCV infekce vydaný českými hepatology a infekcionisty nabádá praktické lékaře i další odborníky zacílit testování na osoby se zvýšeným rizikem infekce virem hepatitidy C.

Jsou to např. ti, kteří v si mládí nerozvážně zkusili píchnout drogu, a to i jen jednou, v minulosti si nechali amatérsky provést tetováž nebo piercing, nebo měli náhodný pohlavní styk s neznámou osobou.  Dále mohou trpět chronickou HCV infekcí ti, kteří dostávali transfúze krve nebo krevní deriváty před rokem 1992, tj. nevyšetřené na přítomnost viru, a též ti, kteří byli hospitalizováni, operováni či dokonce dostali transfúzi krve v zemích s nízkou úrovní zdravotní péče.

Pacienti však často nechtějí o svých prohřešcích z mládí hovořit ani před lékařem nebo se bojí, že dostanou v minulosti používanou, dlouhou a nepříjemnou injekční léčbu.

„Jasné a srozumitelné informování veřejnosti o rizicích HCV infekce a možnostech moderní léčby pomáhá při vyhledávání infikovaných osob. Po každé, když se ve společnosti začne na téma hepatitida C mluvit, přichází do naší ambulance k léčbě další pacienti, kteří se zbavili ostychu a strachu a požádali o provedení testu na HCV. Všem se dostane vysoce účinné, moderní a krátké léčby bez nežádoucích účinků. Dnes se již léky nepodávají injekčně, jedná se osmitýdenní léčbu tabletami, která nebolí a má minimální vedlejší účinky,“ vysvětlujedoc. MUDr. Jan Šperl, CSc.  z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM a dodává: „Moderní léčba tzv. přímo působícími antivirotiky je v ČR k dispozici již od roku 2014. V IKEM byla za posledních 6 let poskytnuta více než tisíci pacientů. Díky moderní léčbě se podařilo odvrátit potřebu transplantace jater u desítek pacientů, HCV infekci se podařilo vymýtit mezi pacienty léčenými umělou ledvinou (dialýzou) a mezi pacienty s transplantovanými orgány. Pacienti, kteří se zbavili závislosti na drogách, se dnes do života vrací bez infekce.“


Zcela vymýtit HCV infekci v populaci se ale zatím nepodařilo. Příčinou je fakt, že chronická HCV infekce probíhá pozvolna, často téměř bez příznaků, a proto řada infikovaných o své chorobě vůbec neví. Prvními příznaky pak mohou být až projevy chronického selhání jater, kdy jedinou možností léčby je transplantace jater.

„Přímo působící antivirotika k léčbě HCV infekce používáme již 6 let, přesto téměř při každé vizitě je mi představen pacient, který se připravuje k transplantaci jater pro komplikace způsobené virem hepatitidy C, tj. pro chronické selhání jater nebo pro karcinom jater. Pokud by tito lidé o své chorobě věděli a vyléčili se z virové infekce ihned po zavedení moderní léčby před 5–6 lety, nyní by s vysokou pravděpodobností nepotřebovali transplantaci,“ dodává prof. MUDr. Julius Špičák, CSc., přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

Čeští lékaři by navíc v letošním roce měli dostat precizní návod, kdy, jak a koho testovat na HCV infekci v podobě Komplexního doporučeného postupu, který vytváří v kolektivu českých hepatologů pod vedením prof. MUDr. Petra Urbánka, CSc. z ÚVN v Praze.


Komentáre (0)

Vaša reakcia

Vaša emailová adresa nebude zverejnená. Povinné polia sú označené *