150 Plus

Český premiér Babiš oslavuje 100 rokov Československa v úctivom štýle

Premiér Babiš oslavil sté výročí Československa obědem se státníky i projevem v Národním muzeu.

Dalito.sk o tom informovala Petra Doležalová, hovorkyňa českej vlády.

Premiér Andrej Babiš v rámci oslav 100. výročí založení samostatného Československa v sobotu 27. října nejprve navštívil slavnostní přísahu nových vojáků, policistů a profesionálních hasičů na Hradčanském náměstí, poté v Kramářově vice poobědval se státníky pozvanými na oslavy výročí a následně přednesl slavnostní projev u příležitosti znovuotevření historické budovy Národního muzea po rozsáhlé rekonstrukci.


V předvečer státního svátku 28. října se na Hradčanském náměstí tradičně konala slavnostní přísaha nových příslušníků Armády ČR a letos také nových příslušníků Policie ČR a Hasičského záchranného sboru. Z tribuny jí přihlížela řada čestných hostů v čele s prezidentem Milošem Zemanem a předsedou vlády Andrejem Babišem.

Program premiéra Babiše v rámci oslav stého výročí poté pokračoval v Kramářově vile, kde předseda české vlády přijal další vzácné hosty, kteří přijeli v tento významný den přidat se ke gratulantům. Ke slavnostnímu obědu zasedli slovenský premiér Peter Pellegrini, předseda vlády Lucemburska Xavier Bettel, polský premiér Mateusz Morawiecki, místopředsedkyně vlády Chorvatska M. Pejčinovičová Buričová, místopředseda vlády Slovinska M. Cerar a ministr zahraničních věcí Rumunska T. Meleșcanu.

Poté se premiér Babiš a vzácní hosté přesunuli do Národního muzea, kde spolu s prezidentem Milošem Zemanem a dalšími představiteli českého státu a významných institucí sledovali program slavnostního otevření zrekonstruované historické budovy Národního muzea.

Premiér Andrej Babiš při té příležitosti vystoupil s projevem, v němž ocenil bohatou, i když komplikovanou historii Československa a připomněl i současné úspěchy českých firem, podnikatelů, umělců a sportovců.

„Ptejme se všichni, čím pozitivním můžeme naší zemi a našemu národu přispět. Ptejme se všichni, každý z nás, co můžeme pro Českou republiku udělat dobrého. A víc si věřme. My na to máme! Česká republika je nejkrásnější země na světě. Myslím, že to cítíme všichni. Tak ať to ví celý svět!“uzavřel český premiér své vystoupení, jehož kompletní text naleznete na http://www.vlada.cz/cz/projev- predsedy-vlady-pri- slavnostnim-otevreni- narodniho-muzea-169355/.

Vrcholom osláv 100. výročia vzniku Československa bola vojenská prehliadka  


Vyvrcholením osláv 100. výročia vzniku Československa v Prahe bola v nedeľu slávnostná vojenská prehliadka, na ktorej sa zúčastnili okrem prezidenta ČR Miloša Zemana viacerí ústavní činitelia či ministri obrany oboch krajín. Ako uviedli moderátori programu, išlo o najväčšiu vojenskú prehliadku v novodobej histórii ČR.

Súčasťou programu bola prehliadka jednotiek a techniky českej armády, polície, hasičov, zdravotníkov, pražskej mestskej polície, ale aj hradnej a čestnej stráže. Podľa informácií z českého ministerstva obrany bolo zapojených vyše 4300 osôb s viac ako 230 kusmi techniky. Tohtoročnou novinkou bola podľa českého rezortu obrany aj účasť čestnej stráže zo Slovenska, Francúzska, Spojených štátov amerických, Veľkej Británie a Talianska.

Prezident ČR Zeman počas prehliadky uviedol, že do Vladislavskej sály Pražského hradu bude v nedeľu prinesený meč Milana Rastislava Štefánika, prvého ministra obrany samostatného Československého štátu. Pripomenul, že 100 rokov hovorí aj o dejinách armády.

Z armádnej techniky mohli tisícky ľudí v metropole ČR vidieť napríklad modernizované tanky, obrnené vozidlá a transportéry či vrtuľníky. Súčasťou prehliadky, čo sa týka techniky, boli napríklad aj zásahové hasičské vozidlo, špeciálne upravená Tatra 815 alebo cisternová striekačka. Počet lietadiel a vrtuľníkov bol počas prehliadky obmedzený. „Dôvodom bolo počasie,“ uviedli moderátori prehliadky.

Český rezort obrany informoval, že po skončení prehliadky si návštevníci môžu na „Letnej“ pozrieť ukážku ozbrojených síl a bezpečnostných zborov od roku 1918 až po súčasnosť. K dispozícii je tam okolo 150 kusov techniky.

Na vojenskej prehliadke sa zúčastnili aj príslušníci Ozbrojených síl SR so svojou technikou. „Obdobie vzniku samostatnej Československej republiky bolo jedným z rozhodujúcich v našich dejinách. Som preto veľmi rád, že na momenty, ktoré zásadne formovali našu budúcnosť, nezabúdame, či už dnes tu v Prahe, alebo 30. októbra v Martine, kde si pripomenieme 100. výročie prijatia Martinskej deklarácie,“ poznamenal minister obrany SR Peter Gajdoš (SNS), ktorý bol súčasťou slovenskej delegácie.

Centrálne oslavy vzniku Československa budú aj na Slovensku, a to v utorok 30. októbra v Martine a Ružomberku. Celoslovenské oslavy 100. výročia podpisu Martinskej deklarácie v Martine sa uskutočnia pod záštitou predsedu vlády SR Petra Pellegriniho (Smer-SD). Na oslavách sa zúčastnia najvyšší predstavitelia SR a ČR. Program osláv sa začne o 11.00 h pietnym aktom kladenia vencov pred historickou budovou bývalej banky Tatra, na ktorej je umiestnená pamätná tabuľa. V tejto budove bola presne pred 100 rokmi – 30. októbra 1918, prijatá Martinská deklarácia. Večerný galaprogram bude v Ružomberku.


Premiér Babiš u příležitosti oslav 100. výročí založení Československa poobědval s premiéry Slovenska, Polska a Lucemburska.

Předseda vlády Andrej Babiš přivítal v sobotu 27. října v Kramářově vile významné zahraniční hosty, kteří přijeli do Prahy u příležitosti oslav 100. výročí založení Československa. Na společném pracovním obědě spolu probírali především aktuální evropská témata.

Slavnostního oběda se zúčastnili předseda vlády Slovenska Peter Pellegrini, předseda vlády Polska Mateusz Morawiecki, předseda vlády Lucemburska Xavier Bettel, místopředsedkyně vlády Chorvatska Marija Pejčinovičová Buričová, místopředseda vlády Slovinska Miro Cerar a ministr zahraničních věcí Rumunska Teodor Meleșcanu.

„Velice mě těší, že všichni přijali mé pozvání na oslavu významného jubilea naší země. Společný oběd v rezidenci prvního předsedy československé vlády byl zároveň skvělou příležitostí, jak neformálně probrat řadu témat,“ konstatoval předseda vlády Andrej Babiš.

Kromě hlavního tématu, jímž jsou oslavy sta let československé státnosti, politici řešili i otázky brexitu či víceletého finančního rámce Evropské unie.

„Koordinovali jsme naše pozice především v otázkách vystoupení Velké Británie z EU. Kolegy jsem mimo jiné informoval o své středeční návštěvě Londýna a jednání s britskou premiérkou Theresou Mayovou. Krátce jsme také hovořili o příštím evropském rozpočtu a našich prioritách. Česká republika chce podpořit celkové snížení objemu rozpočtu Evropské unie ve srovnání s návrhem Evropské komise, pokud to nebude na úkor kohezní politiky a společné zemědělské politiky,“ uvedl premiér Andrej Babiš.

Česká vláda podle něj prosazuje proevropskou politiku a usiluje o to, aby Česká republika hrála v Evropské unii aktivní roli.

Po společném obědě pozval premiér Babiš své hosty na pokračování slavnostního programu ke 100. výročí založení Československa. Kde se zúčastnili slavnostního otevření nově zrekonstruované budovy Národního muzea a absolvovali prohlídku výroční česko-slovenské výstavy.

Kramářova vila v Prahe/foto: Úřad vlády ČR

Premiér Babiš na jednání s francouzským prezidentem Macronem ocenil roli Francie při vzniku samostatného Československa. (26. října 2018)

Premiér Andrej Babiš se v pátek 26. října v Kramářově vile setkal u příležitosti oslav 100. výročí založení Československa s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Předseda české vlády ocenil roli Francie při vzniku samostatného Československa, debatovali však především o současnosti a budoucnosti vzájemných vztahů obou zemí a Evropské unie.

„Jsem velice rád, že mohu prezidenta Macrona přivítat v Praze v době, kdy oslavujeme 100. výročí založení Československa. Za sto let byly naše vztahy skutečně pevné a máme funkční spojenectví,“podotkl Andrej Babiš a poukázal na podpis strategického partnerství, které Česká republika a Francie uzavřely letos 30. června v Paříži. „Jsme rádi, že u nás francouzské firmy investují, že se jim u nás daří,“ podotkl.

Oba politici se také shodli, že pro budoucnost Evropské unie je důležitá jednota členů v klíčových otázkách, jako jsou brexit či migrace. „Máme zájem, aby Evropa byla jednotná, abychom společně bojovali za zájmy Evropy, abychom společně řešili problémy, i když možná někdy máme jiné názory na různé věci,“ uvedl premiér Babiš. „Jsem přesvědčen o tom, že naše vztahy jsou velice dobré a budou se dál rozvíjet,“ dodal předseda české vlády.

Český premiér pak pozval francouzského prezidenta na prohlídku Karlova mostu a do Národní galerie na sbírku francouzského umění. Stěžejní část sbírky v roce 1923 zakoupil stát pod záštitou prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

Od vzniku prvej Československej republiky (ČSR) uplynulo v nedeľu 28. októbra 100 rokov. Prinášame vám  výberovú chronológiu udalostí od vzniku až po rok 1920.

28. októbra 1918 – Manifestom Národného výboru v Prahe vznikol československý Národný výbor, ktorý prijal zákon o vzniku ČSR. Podpísali ho Vavro Šrobár, Anton Švehla, Alojs Rašín, František Soukup a Juraj Stříbrný. Týmto aktom 28. októbra 1918 vznikla Československá republika.

30. októbra 1918 – V Turčianskom Sv. Martine (dnes Martin) sa konalo deklaračné zhromaždenie okolo 200 slovenských politických predstaviteľov, ktoré za predsedníctva Matúša Dulu zvolilo Slovenskú národnú radu (SNR) a prijalo Deklaráciu slovenského národa – tzv. Martinskú deklaráciu, pripravenú evanjelickým kňazom Samuelom Zochom. Deklarácia oficiálne zrušila spojenie Slovákov s Uhorskom a stala sa štátoprávnym aktom prispievajúcim k vzniku ČSR.

31. októbra 1918 – V noci z 31. októbra na 1. novembra obsadili poľské vojská Tešínsko na severe Sliezska. Spor o toto územie sa ťahal až do roku 1920.

3. novembra 1918 – K dvom územiam, ktoré v tom čase nepatrili Československu (Deutschböhmen od  Liberca po Ústí nad Labem a Sudetenland na Opavsku) pribudli nové: Deutschsüdmähren medzi Znojmom a Mikulovom a provincia Böhmerwaldgau na Šumave. Armáda začala tieto územia obsadzovať a do decembra boli pod československou kontrolou.

4. novembra 1918 – Pražský Národný výbor vymenoval tzv. dočasnú slovenskú vládu so sídlom v Skalici, ktorej predsedom bol Vavro Šrobár. Činnosť vlády zanikla 14. novembra 1918, kedy vznikla československá vláda celonárodnej koalície. Súčasne na územie dnešného Slovenska prichádzali české vojenské jednotky, ktoré čelili maďarským atakom.

11. novembra 1918 – Cisár Karol I. podpísal abdikáciu, čím formálne zanikla rakúsko-uhorská monarchia.

12. novembra 1918 – V americkom Scrantone sa konala konferencia Americko-rusínskej národnej rady, na ktorej sa takmer 70 percent delegátov vyslovilo za pripojenie Podkarpatskej Rusi k ČSR.
– Vo Viedni bola vyhlásená republika Nemecké Rakúsko. Cisár Karol I. sa zriekol podielu na moci, ale naďalej ostal uhorským kráľom.

14. novembra 1918 – V Prahe sa prvý raz zišlo tzv. Dočasné Národné zhromaždenie, ustanovené 12. novembra 1918, ktoré novovzniknutý Česko-slovenský štát z 28. októbra 1918 vyhlásilo za republiku, Habsburgovcov zabavilo trónu a Tomáša G. Masaryka zvolilo za prezidenta. Zároveň vznikla československá vláda celonárodnej koalície pod vedením Karla Kramářa.

12. decembra 1918 – Po porážke maďarského vojska pri Kotešovej 6. decembra 1918 vstúpilo 7. decembra 1918 do Žiliny česko-slovenské vojsko. Táto skutočnosť rozhodla, že od 12. decembra 1918 sa Žilina na necelé dva mesiace stala sídlom Ministerstva s plnou správou pre Slovensko na čele s MUDr. Vavrom Šrobárom, a v tomto čase bola hlavným mestom Slovenska.

30. decembra 1918 – Jednotky čs. légií v Taliansku začali obsadzovať Bratislavu. Už 2. januára 1919 sa im podarilo obsadiť hlavnú železničnú stanicu a vniknúť do stredu mesta.

18. januára 1919 – Začala sa mierová konferencia v Paríži vo Versailles, na ktorej sa zúčastnila aj československá delegácia. Na konferencii uznali ČSR zúčastnené štáty. Konferencia trvala s prestávkami do 21. januára 1920.

19. januára 1919 – Odohrala sa krátka tzv. sedemdňová vojna s Poľskom, ktoré nechcelo opustiť severné Sliezsko. Československé vojská dobyli postupne Bohumín, Orlovú, Karvinú, Tešín získali bez boja. Prímerie bolo podpísané 26. februára 1919.

4. februára 1919 – Ministerstvo s plnou mocou pre správu Slovenska sa presídlilo zo Žiliny do Bratislavy, ktorá sa tým stala správnym centrom Slovenska.

25. februára 1919 – V ČSR sa začala menová reforma. Zmocňovacím zákonom a nariadením ministerstva financií o okolkovaní rakúsko-uhorských bankoviek sa umožnil vznik československej meny. Autorom menovej reformy bol minister financií Alois Rašín.

4. marca 1919 – V Kadani v Čechách demonštrovali predstavitelia nemeckej menšiny proti tomu, že ako občania ČSR nesmeli hlasovať v rakúskych voľbách. Zhromaždenie prerástlo do potýčky s českými vojakmi, ktorá si vyžiadala 26 mŕtvych. Udalosť podľa historikov stmelila sudetských Nemcov.

21. marca 1919 – Vznikla Maďarská republika rád.

25. marca 1919 – Minister pre správu Slovenska Vavro Šrobár vyhlásil pod vplyvom udalostí v Maďarsku na území Slovenska stanné právo.

27. apríla 1919 – Vojsko Československej republiky začalo na juhu Slovenska obsadzovať líniu určenú dohodovým vojenským velením.

4. mája 1919 – Neďaleko letiska v Ivanke pri Dunaji pri Bratislave zahynul pri leteckom nešťastí Milan Rastislav Štefánik.

20. mája 1919 – Maďarská červená armáda zaútočila na Slovensko. Porušila demarkačnú líniu a obsadila Prešov, Košice, Bardejov, Banskú Štiavnicu, Nové Zámky, Zvolen a ďalšie mestá.

16. júna 1919 – Ľudové zhromaždenie vyhlásilo v Prešove Slovenskú republiku rád, ktorá zanikla 5. júla 1919 definitívnym odchodom maďarských jednotiek z územia Slovenska.

28. júna 1919 – Nemecko vo Versailles podpísalo mierovú zmluvu s ČSR a uznalo jej nezávislosť.

10. septembra 1919 – V Saint-Germain-en-Laye podpísala ČSR mierovú zmluvu s Rakúskom, ktoré uznalo jej nezávislosť. Zrieklo sa tiež aj akýchkoľvek nárokov vyplývajúcich z jej niekdajšej príslušnosti k Rakúsko-Uhorsku.

4. júla 1919 – V paláci Veľký Trianon v zámku Versailles neďaleko Paríža bola podpísaná Trianonská zmluva, ktorá potvrdila hranice Maďarska ako nástupníckeho štátu po Uhorsku. Signatármi boli USA, Spojené kráľovstvo, Francúzsko, Taliansko, neskôr Rumunsko, Československo a Juhoslávia.

28. júla 1920 – Rada veľvyslancov mierovej konferencie určila hranice medzi Poľskom a ČSR. Medzi Poľsko a ČSR rozdelila Tešínsko, ktoré bolo predtým predmetom sporu.

Môže vás zaujať:

Pellegrini o 100 ČSR v Prahe: „O tom, ako to bolo, prečo to bolo, to nech sa už rieši na odborných historických konferenciách, nech sa tým už nezaťažujú naši občania.“



Komentáre (0)

Vaša reakcia

Vaša emailová adresa nebude zverejnená. Povinné polia sú označené *