Česká republika

Samovraždy na Slovensku stúpajú, česká vláda ich chce znižovať

Na 100.000 ľudí pripadlo vlani v Českej republike takmer 13 samovrážd. Najviac ľudí si siahlo na život v stredných Čechách, na juhu Moravy a v Moravskosliezskom kraji. Vyplýva to z dát Českého štatistického úradu (ČSÚ). Upozornil na to spravodajský portál Novinky.cz.

Samovraždu vlani spáchalo v ČR celkovo 1352 ľudí, čo je podobný počet ako v predchádzajúcich rokoch. Predvlani sa takto rozhodlo ukončiť svoj život 1395 ľudí a v roku 2016 to bolo 1316 osôb.

Novinky.cz pre porovnanie uvádzajú, že pri dopravných nehodách vlani prišlo o život 736 osôb. Portál tiež píše, že ženy dlhodobo tvoria zhruba pätinu samovrahov.


V absolútnych číslach bolo vlani v ČR najmenej samovrážd spáchaných v kraji Vysočina (42), následne v Karlovarskom (48) a Pardubickom kraji (60). Aj pri prepočte na 100.000 obyvateľov bol najnižší počet samovrážd na Vysočine (8,3) a naopak najvyšší počet v Libereckom kraji (17,4).

Štatistici podrobne rozpracovali samovraždy v Juhomoravskom kraji, kde za ostatných 25 rokov spáchalo samovraždu celkovo 3827 ľudí (3153 mužov a 674 žien), pričom vlani sa tak svoj život rozhodlo ukončiť 163 osôb. Najviac samovrážd bolo vlani v Juhomoravskom kraji spáchaných v marci (23) a v máji (20) a naopak najmenej v novembri (8) a decembri (10).

Najčastejšie obesenie

Najčastejším spôsobom samovraždy bolo vlani v Juhomoravskom kraji bolo obesenie (90 prípadov), nasledovalo úmyselné sebaotrávenie (21), skok z výšky či použitie strelnej zbrane (obe zhodne 16 prípadov) a skok alebo ľahnutie si pred pohybujúci sa objekt (14). Štatistici tiež uviedli, že najviac tamojších samovrahov bolo z vekových skupín 41-45 rokov (19 prípadov) a 46-50 (16).

Samovražda počas sviatkov pokoja a lásky

České ministerstvo už pripravilo Národný akčný plán prevencie samovrážd. Oslovili sme aj tlačové oddelenie MZ SR, či podobný plán pripravuje aj slovenská strana. Počet samovrážd totiž vlani oproti predchádzajúcemu roku na Slovensku stúpol. Dlhodobo si častejšie dobrovoľný odchod zo sveta volia muži. Pre Dalito.sk to uviedol Boris Chmel, vedúci odboru externej a internej komunikácie Národného centra zdravotníckych informácií.


MZ SR realizuje viaceré kroky, ktoré sú zamerané na zlepšenie poskytovania zdravotnej starostlivosti v súvislosti s duševným zdravím.  Na Slovensku je Programovým dokumentom je  Národný program duševného zdravia  vytvorený na princípe systémového prístupu k zabezpečeniu starostlivosti o duševné zdravie na Slovensku.

„Popisuje rámcové opatrenia v 10-tich kľúčových oblastiach, ktorých cieľom je zlepšenie duševného zdravia slovenskej populácie. Do konkrétnej realizačnej podoby sa tento dokument postupne  dostáva vo forme rozpracovaných plánov realizácie NPDZ s konkretizáciou úloh v pôsobnosti zainteresovaných subjektov (zahŕňa opatrenia, aktivity, ktorých cieľom je predchádzať duševným poruchám a napomáhať zmierneniu, prekonávaniu alebo odstráneniu niektorých dôsledkov zdravotného postihnutia-duševných porúch, a to na národnej, regionálnej i miestnej úrovni),“ vysvetlila pre Dalito.sk Zuzana Eliášová, hovorkyňa MZ SR s tým, že starostlivosť o duševné zdravie zahŕňa aj oblasť problematiky násilia v rodinách, na ženách /týrané ženy, týrané deti/, agresivitu, nevyjasnenú násilnú trestnú činnosť, samovražednosť a iné.

Český akčný pplán

Podle údajů Světové zdravotnické organizace si ročně na celém světě vezme vlastní rukou život více než 800 000 osob. To je jeden člověk každých 40 sekund a celkem 2 191 lidí denně. Na problematiku má upozornit Světový den prevence sebevražd, který připadá na 10. září, a který každoročně vyhlašuje Světová asociace pro prevenci sebevražd společně se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví (NÚDZ) a Světovou zdravotnickou organizací připravilo Národní akční plán prevence sebevražd
2019-2030, jehož cílem je přispět ke snižování sebevražednosti v České republice. Jedná se o první strategický dokument, který se zabývá prevencí sebepoškozování a sebevražedného jednání, a který stanovuje konkrétní postupy pro její naplňování.

„Každá sebevražda je tragickou událostí. Bohužel v současné době u nás počet sebevražd ve smutných statistikách předčí i dopravní nehody. Výsledky vědeckého výzkumu i zahraniční praxe ale ukazují, že sebevraždám můžeme předcházet. A to je cílem Národního akčního plánu sebevražd. Česká republika je tak jedna z prvních zemí regionu střední a východní Evropy která se hlásí na národní úrovni k této problematice. Věřím, že se prostřednictvím národního akčního plánu podaří zachránit mnoho životů a ušetřit spoustu zbytečného utrpení,“ řekl na úvod ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nom. ANO).

Národní akční plán prevence sebevražd 2019-2030 (NAPPS) je implementační dokument Zdraví 2030, jehož cílem je přispět ke snižování sebevražednosti v České republice.


První strategický dokument

Jedná se o první strategický dokument, který se zabývá situací prevencí sebevražedného chování a který stanovuje konkrétní postupy pro naplňování jednotlivých strategických cílů. NAPPS reaguje na dvě zásadní skutečnosti, a to stabilně vysokou míru sebevražednosti, kterou se ČR zavázala snižovat, a absenci národní strategie prevence sebevražd.

„Světová zdravotnická organizace podporuje rozvoj Národní strategie prevence sebevražd v České republice, protože se dosud jednalo o mezeru, která se nyní zacelí. Prevence sebevražd je důležitou součástí úsilí o změnu v rámci reformy duševního zdraví a zlepšení duševního zdraví a pocitu pohody české populace. Plně podporujeme probíhající reformy založené na nejlepších dostupných důkazech a na dodržování lidských práv a důstojnosti všech lidí, zejména těch, kteří jsou kvůli svému duševnímu zdraví nejvíce zranitelní,“ přiblížil mezinárodní ředitel českého zastoupení WHO Srdan Matič.

Ačkoliv v současné době plní důležitou roli systém psychiatrické péče, síť krizových center, sociálních služeb a center duševního zdraví, doposud chyběl zastřešující dokument a chyběla systematická a koordinovaná preventivní praxe.

Realizace akčního plánu je zásadní pro podporu duševního zdraví a hlavním benefitem vycházejícím z výstupů akčního plánu je snížená míra sebevražednosti.

Každý den téměř čtyři lidé

Téma sebevražd je ve společnosti celkově stále silně stigmatizováno, proto by NAPPS měl být účinný shodně s Národním akčním plánem pro duševní zdraví 2020-2030 (NAPDZ).


„Sebevraždy představují závažný veřejně-zdravotnický a společenský problém. Ročně si v České republice vlastní rukou vezme život zhruba 1 400 osob, v průměru tedy každý den téměř čtyři lidé. Ve věku 15 až 24 let je sebevražda dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí,“ poznamenal Petr Winkler, člen výkonného výboru Reformy psychiatrické péče.

„Česká republika se dlouhodobě potýká s vysokými počty sebevražd a tato problematika je v úzkém vztahu k psychiatrii. Je totiž smutnou skutečností, že řada lidí si sáhne na život právě v důsledku přítomnosti dlouhodobého duševního onemocnění. Jako zástupce Psychiatrické společnosti tak vítám snahu o systémový přístup k prevenci na národní úrovni, která kromě problematiky psychiatrické péče myslí i na jiné relevantní sektory jako je například drážní bezpečnost, vzdělávání žáků základních škol či snahu o zodpovědné informování médií tak, aby v jejich důsledku nedocházelo k nápodobným sebevraždám,“ doplnil Martin Anders, místopředseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Ministerstvo zdravotnictví se však tématu věnuje i v dalších rovinách, a to zejména zvyšováním mentální gramotnosti, formou podpory zvyšování individuálního zájmu o vlastní zdraví a vyhledávání informací.

K tomu v budoucnu bude sloužit nový Národní zdravotnický informační portál, který bude obsahovat pouze ověřená a relevantní data včetně popisu jednotlivých diagnóz a kontaktů na odborníky.

„Chceme přispět k naplnění akčního plánu předcházení sebevražd dobrou informovaností veřejnosti i připravovaným portálem, kde bude možné nalézt nejen potřebné informace ale i potřebnou pomoc.

V té souvislosti se v připravovaném akčním plánu rozvoje zdravotní gramotnosti hodláme zaměřit i na problematiku mentální gramotnosti,“ doplnila Alena Šteflová, náměstkyně ministra zdravotnictví.

Počet samovrážd stúpa 



Komentáre (0)

Vaša reakcia

Vaša emailová adresa nebude zverejnená. Povinné polia sú označené *