Vedci prišli na nový spôsob liečby porúch rastu

Nízky človek sa narodí pri jednom z pätnásť- až štyridsaťtisíc pôrodov. Podľa údajov Národného registra zdravotníckych informácií sa v roku 2013 narodili na Slovensku tri deti s achondropláziou a ďalšie tri s príbuznými poruchami rastu kostí. Každý rok sa v Česku narodí približne desať detí s achondropláziou, najčastejšou formou genetickej poruchy rastu u ľudí. Vedci z Ústavu živočíšnej fyziológie a genetiky AV ČR, Masarykovej y univerzity a Fakultnej nemocnice u sv. Anny-ICRC popísali nový prístup k liečbe tohto ochorenia. Štúdiu uverejnil prestížny časopis Science Translational Medicine. Dalito.sk o veľkom úspechu informovala hovorkyňa Akadémie vied Českej republiky Eliška Zvolánková.

„Zjistili jsme, že poškozený růst kostí vedoucí k achondroplázii lze částečně zvrátit pomocí syntetické molekuly ribonukleové kyseliny, tzv. RNA aptameru,“ popisuje Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR výsledky výzkumu.

Proč (ne)rosteme

Když se člověk narodí, postupně se mu prodlužují končetiny, což významně přispívá k výsledné výšce postavy. Zásadní úlohu má v tomto procesu růst kostí, a právě ten je u achondroplázie utlumen. Příčinou je mutace v genu pro buněčný receptor FGFR3, která způsobí větší citlivost k signálům, jež receptor spouštějí. Kvůli tomu je receptor aktivnější, což paradoxně zpomaluje růst. „Důvodem je potlačené množení buněk chrupavky, které je pro růst kosti nezbytné,“ vysvětluje princip růstu kosti spoluautorka studie Michaela Bosáková z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.  

Efektivnější léčba

Zatímco většina testovaných léků na achondroplázii se soustředí na tlumení následků nadměrné aktivity receptoru FGFR3, tým Pavla Krejčího přišel s konceptuálně odlišným přístupem. „Ukázali jsme, že RNA aptamer vázající se na spouštěcí signál receptoru FGFR3 zabraňuje jeho aktivaci v buňkách chrupavky. Podání tohoto aptameru myším modelům achondroplázie obnovilo dělení a zrání chrupavky a podpořilo růst kostí,“ popisuje konkrétní výsledky Michaela Bosáková.

Probíhající klinické studie pro léčbu achondroplázie naznačují slibné předběžné výstupy. „Léčba achondroplázie je dlouhodobá a zahrnuje celé období aktivního růstu člověka, tedy nějakých patnáct let. Terapie proto musí být bezpečná, s minimem negativních účinků, a zároveň dlouhodobě účinná,“ popisuje zásady léčby Krejčí.

Obecnými limity dlouhodobé léčby bývá rozvoj rezistence na lék, což nelze vyloučit ani u achondroplázie. „Domníváme se, že RNA aptamer by mohl být vhodnou metodou první volby v terapii achondroplázie. Zároveň však díky svému odlišnému mechanismu účinku umožňuje i kombinaci s jinými terapeutiky, což by mohlo ve výsledku vést k ještě efektivnější léčbě,“ vyzdvihuje Krejčí přednosti jejich přístupu. RNA aptamer nedávno vstoupil do první fáze klinických zkoušek v Japonsku a počítá se i se studií ve Spojených státech.

Na výzkumu spolupracovala také Tokijská a Ósacká univerzita. Studii uveřejnil prestižní časopis Science Translational Medicine, založený Americkou asociací pro pokrok ve vědě. 

Achondroplázie je vzácné genetické onemocnění růstu kostí, které se vyskytuje u 1–2 dětí z deseti tisíc novorozenců. Z pohledu genetiky se jedná o autozomálně dominantně dědičnou chorobu; k jejímu rozvoji tedy stačí získat jednu kopii mutovaného genu FGFR3. Až 90 % dětí s achondroplázií se však narodí v důsledku nových spontánních mutací rodičům normálního vzrůstu. Rizikovým faktorem vzniku těchto nových mutací je zejména vyšší věk otce. Lidé s achondroplázií v dospělosti dorůstají v průměru 125 cm a životem je doprovázejí přídatné kostní změny vedoucí k deformitám končetin a páteře, dále pak poruchy spánku a často také obezita. Dosud je onemocnění neléčitelné, přičemž důležitá je rehabilitace a podchycení doprovodných zdravotních potíží. Někdy se využívá hormonální léčba stimulace růstu, v krajním případě chirurgické prodlužování končetin.

(Ak vás tento článok zaujal, redakcii Dalito.sk môžete darovať kávu)