Česká republika

Veľký odpočet vlády a jej COVID opatrení v Česku

Saldo státního rozpočtu za leden až červen 2020 dosáhlo -195,2 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v polovině roku deficitem ve výši 195,2 mld. Kč. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil deficit 196,1 mld. Kč.

V průběhu června se tak deficit rozpočtu prohloubil o 37,8 mld. Kč. Zatímco v předchozích letech bylo tradičně přebytkové hospodaření v měsíci červnu výrazně podpořeno inkasem daní z příjmů právnických osob, v letošním roce převažuje efekt propadu ekonomické aktivity a dopady opatření financované státním rozpočtem na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám.


Dosavadní vývoj hospodaření odpovídá scénáři, který předpokládáme v souvislosti s projednávanou novelou rozpočtu na letošní rok s deficitem 500 miliard. Nárůst výdajů o 130 mld. Kč v podobě nastartovaných záchranných programů a meziročně téměř dvojnásobných investic z národních zdrojů, bude mít příznivý dopad do ekonomického vývoje v následujících měsících a usnadní konsolidaci v následujících letech. Ekonomice pomáhá také odklad řady daňových povinností. Naše hospodářství se v tuto chvíli nachází na umělém oběhu, který si však můžeme dovolit. České veřejné finance totiž stále zůstávají v porovnání s ostatními evropskými zeměmi mezi absolutními premianty,“ uviedla ministerka financií ČR Alena Schillerová (nom. ANO).

Podrobná data, včetně výše vybrané realizované pomoci a výdajů souvisejících s COVID-19, naleznete v přiložených tabulkách.

Saldo státního rozpočtu za leden až červen v miliardách korun /zdroj: MF ČR

Příjmy rozpočtu byly výrazně ovlivněny propadem ekonomiky doprovázené poklesem zaměstnanosti, nižší dynamikou objemu mezd a platů a diskrečními opatřeními na příjmové straně. Celkové příjmy tak meziročně poklesly o 5,9 % (44,2 mld. Kč), z čehož nejzřetelněji daňové příjmy bez pojistného o 12,9 % (47,6 mld. Kč). Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 17,2 % (10,3 mld. Kč).

Příjem rozpočtu z inkasa daní z příjmů právnických osob  se i v průběhu měsíce června propadal a meziročně klesl o čtvrtinu. Důvodem je především posun lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení až 18. srpna, které  zajišťuje hotovost firem během recese. Dále se jedná o prominutí červnové zálohy na daň z příjmů právnických osob (tj. druhá záloha u kvartálních plátců a první záloha v případě pololetních plátců se nehradila). Z aktuálního vývoje inkasa daně z příjmů právnických osob vyplývá, že ačkoliv byly prominuty předpisy záloh ve výši cca 39 mld. Kč, část záloh byla přesto uhrazena. Výpadek na červnovém inkasu z titulu plošného prominutí zálohy prozatím odhadujeme na cca 20 mld. Kč. Tato skutečnost vypovídá o reálné potřebě ekonomiky.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (meziročně -3,7 mld. Kč) výrazně ovlivňuje roční vyúčtování záloh na základě podání daňových přiznání. Meziroční vývoj příjmů rovněž ovlivnilo faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 do 18. srpna a prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Z aktuálního vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob vyplývá, že také zde část záloh byla poplatníky přesto uhrazena. Výpadek na červnovém inkasu z titulu plošného prominutí zálohy je prozatím odhadován na cca 2 mld. Kč.

Přímá podpora vyplácená formou kompenzačních bonusů měla se svým objemem 21 mld. Kč zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci, které meziročně pokleslo o 15,5 %. Současně se na samotné výši odvodů daňové povinnosti projevily vyšší počty zaměstnanců na ošetřovném a nižší příjmy zaměstnanců z důvodů překážek na straně zaměstnavatele. V červnu již dokonce došlo k meziročnímu poklesu.


Nižší dynamika objemu mezd a platů a odklad záloh na důchodové pojištění a politiku zaměstnanosti pro všechny osoby samostatně výdělečně činné determinovalo vývoj příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. V jejich meziroční stagnaci se navíc promítla nižší sazba z nemocenského pojištění pro zaměstnavatele z poloviny loňského roku jako kompenzace nákladů za zrušení karenční doby.

Na inkasu daně z přidané hodnoty (-6,1 %) se především negativně projevil statisticky zaznamenaný meziroční pokles maloobchodních tržeb v březnu a v dubnu. Inkaso bylo dále tlumeno nižšími sazbami daně u pravidelné hromadné dopravy od loňského února, na teplo a chlad od letošního ledna a na stravovací služby a další služby a zboží od letošního května. Další snížení pramení z posečkaných plateb daně v objemu celkem 5,8 mld. Kč. Mírný pozitivní vliv měla loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. Čistě z pohledu za červen dosáhlo inkaso již téměř loňské červnové hodnoty. Důvodem pravděpodobně bude razantní pokles výplat nadměrných odpočtů, který souvisí s citelným omezením mezinárodního obchodu v minulých měsících. 

V inkasu spotřebních daní (-6,5 %) se také projevily dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19. V inkasu spotřební daně z tabákových výrobků (-3,0 %)se začaly promítat důsledky uzavření hranic a z toho plynoucí absence přeshraničních nákupů především z Německa a Rakouska. Očekávaný meziroční pokles inkasa nastal v případě spotřební daně z minerálních olejů (-10,1 %). Ten je způsoben výrazným úbytkem přepravních výkonů v měsících březnu a dubnu a také vyšší vratkou daně z tzv. zelené nafty, která je důsledkem zavedení možnosti využít ročních normativů. Dále je patrný pokles inkasa spotřební daně z piva (-8,3 %), kde kromě poklesu spotřeby točeného piva hrají roli i vratky za likvidované pivo.

Příjmy státního rozpočtu za leden až červen

Skutečnost v mld. Kč /zdroj: MF ČR

Plnění v % rozpočtu po změnách/zdroj: MF ČR

DPH – daň z přidané hodnoty; SD – spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny; DPPO – daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou; DPFO – daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou; Pojistné – pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám; EU/FM – příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR; Ostatní – dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.

Tempo růstu celkových výdajů v průběhu června mírně akcelerovalo na 17,0 %. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji (+15,5 %, tj. +111,7 mld. Kč), dynamiku celkových výdajů táhly kapitálové výdaje (+40,8 %, tj. +18,7 mld. Kč).

Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky (+39,8 mld. Kč). Kromě dopadů valorizace důchodů (+18,7 mld.), navýšení rodičovského příspěvku (+6,7 mld. Kč) či příspěvku na péči (+2,9 mld. Kč) vzrostla výplata dávek nemocenského pojištění (+10,2 mld. Kč). Zde zaujímá rozhodující roli ošetřovné (+6,7 mld. Kč), následované nemocenským (+3,3 mld. Kč). Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 0,9 mld. Kč.


Běžné transfery podnikatelským subjektům (+24,0 mld. Kč) byly zejména v květnu a červnu silně podpořeny výplatou náhrad mezd v rámci programu Antivirus v celkovém objemu 13,6 mld. Kč. Transfery podnikatelským subjektům významně navýšil i vklad 4 mld. Kč do fondu Exportní garanční a pojišťovací společnosti na krytí závazků z poskytovaných záruk k realizaci mimořádného opatření vlády v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19. Výrazněji vzrostly i výdaje na projekty Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (+5,2 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům (+16,3 mld. Kč) odráží pokračující priority vlády orientované na oblast vzdělávání či sociální péči. Navýšené transfery v sobě obsahují růst platů (+13,3 mld. Kč) pedagogických i nepedagogických pracovníků na středních a základních školách o 10 %, posílení finančního zajištění činností v oblasti sociální péče (+2,7 mld. Kč), stejně jako 5% valorizaci příspěvku na výkon státní správy (+0,3 mld. Kč).

Do růstu běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím (+11,5 mld. Kč) se výrazně promítl převod 6,6 mld. Kč určený na odlužení vybraných nemocnic. Výrazněji vzrostly také příspěvky a transfery směřované do oblasti kultury (+1,4 mld. Kč) a vysokým školám (+1,1 mld. Kč).

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích[1] státu (+7,7 mld. Kč). Jen za poslední čtyři měsíce roku dosáhly nákupy materiálu 9,8 mld. Kč (+6,3 mld. Kč).

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+500 Kč na 1 pojištěnce) s účinností od 1. června a aktualizace predikce průměrného počtu státních pojištěnců vedly k navýšení původního rozpočtu těchto plateb o 22,3 mld. Kč. Červnová platba tak již o 3 mld. Kč převýšila objem prostředků vyplacených v předchozích měsících tohoto roku.

Kapitálové výdaje letos velmi výrazně rostou (+40,8 %, tj. +18,7 mld. Kč), nejvýrazněji u investic financovaných z národních zdrojů (+82,3 %, tj. +13,1 mld. Kč). Rozhodující roli měly investiční transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+16,5 mld. Kč).

Výdaje státního rozpočtu za leden až červen
Skutečnost v mld. Kč/zdroj: MF ČR

Plnění

v % rozpočtu po změnách/zdroj: MF ČR

Platy – platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu, NT SS – neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím, NT ÚVR – neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům), NT ÚSC – neinvestiční transfery územním rozpočtům, NT PO – neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, Ostatní NV – ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice – kapitálové výdaje.


[1] bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu


Komentáre (0)

Vaša reakcia

Vaša emailová adresa nebude zverejnená. Povinné polia sú označené *