Česká republika

Výskum 54 krajín: neskoré jarné mrazy majú na lesy devastačné účinky

54 vedeckých inštitúcií po celom svete sa spojilo do unikátneho výskumu, aby dalo definitívnu bodku za dohadmi, ako veľmi devastujú neskoré jarné mrazy ekosystém. Analyzovali výskyt neskorých jarných mrazov v rokoch 1959 až 2017. Pomôcť to môže pri stanovení stratégie odolných drevín a predpovedí zraniteľnosti lesov v dôsledku klimatických zmien.

Výsledky výskumu citovali prestížne svetové médiá aj vedecký časopis PNAS. Do výskumu sa zapojili aj českí vedci z z Akademie věd ČR a ČZU .

Zistenia


Vědci zjistili, že v oblastech, ve kterých jsou pozdní jarní mrazy běžné, jako je východní část Severní Ameriky, mají druhy stromů tzv. pozdě rašící listy. Naopak v oblastech, v nichž byly pozdní jarní mrazy dříve nepravděpodobné, jako jsou například listnaté lesy v Evropě a Asii, druhy stromů rychle reagují na vzrůstající teplotu vzduchu.

V současné době se výskyt pozdních jarních mrazů v těchto oblastech zvyšuje. Vzhledem k vrozeným strategiím odolnosti dřevin vědci odhadují, že u 35 % evropské a 26 % asijské populace lesů mírného pásu, ale pouze 10 % severoamerických, se bude zvyšovat poškození mrazem.

Údaje o fenologii listů a jejich odolnosti proti zamrznutí pocházejí z 1 500 druhů dřevin.

„Jsem velmi rád, že k této zajímavé studii mohly přispět naše cenné údaje Inventarizace krajiny CzechTerra,“ uvádí docent Emil Cienciala za IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd České republiky ‒ CzechGlobe.

Projekt CzechTerra je příkladem spolupráce ústavů IFER a CzechGlobe iniciované již před dvanácti lety. Tyto údaje zahrnují přes 1100 navštívených ploch rozsetých po celé republice a přes 35 tisíc individuálně změřených stromů. Samotný sběr a kompilace vstupních dat pro publikovanou studii představuje nedocenitelnou hodnotu.

Najkritickejšie extrémne udalosti


Teploty pod bodem mrazu na konci jara patří mezi nejkritičtější extrémní události pro lesy mírného pásma a tajgy. Poškození tkání rostlin vyvolané pozdním jarním mrazem výrazně ovlivňuje jejich růst a konkurenceschopnost.

„Důvodem je, že mrazem jsou nejvíce ohrožené ranně rašící listy. V Severní Americe a Evropě poškození stromů a plodin zapříčiněné pozdním mrazem způsobuje vyšší ekonomické ztráty v zemědělství než jakákoli jiná rizika spojená s podnebím. Jediný pozdní jarní mráz v roce 2017 způsobil v Evropě ekonomické ztráty ve výši 3,3 miliardy EUR, z toho pouze 18 % bylo pojištěno,“ objasňuje profesor Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Během výzkumu se vědci zaměřili na výpočet pozdních jarních mrazů, na vlastnosti rostlin, které ovlivňují náchylnost k pozdním jarním mrazům a zejména na prostorové mapování vlastností rostlin a jejich vzájemné působení s pozdním jarním mrazem. Tato zjištění mohou být důležité pro rozhodování a management v oblastech lesnictví, zemědělství a krajinářství.

„Práce ukazuje, že pozdní jarní mrazy jsou v některých částech světa stále frekventovanější, a že v těchto oblastech dnes roste mnoho druhů stromů, které tomu nejsou přizpůsobené,“ shrnuje ekolog Tom Fayle z Biologického centra Akademie věd ČR, který se podílel na sběru a analýzách dat použitých ve studii.

Výsledky výzkumu byly publikovány v článku s názvem „Late-spring frost risk between 1959 and 2017 decreased in North America but increased in Europe and Asia“ v časopise PNAS, který je jedním světově z nejprestižnějších, nejvíce citovaných a komplexních víceoborových vědeckých časopisů. Je publikován Národní akademií věd Spojených států amerických a má několik milionů čtenářů z řad odborné veřejnosti.


Komentáre (0)

Vaša reakcia

Vaša emailová adresa nebude zverejnená. Povinné polia sú označené *