Prednosta kliniky nemusí mať takmer vždy “dôchodkový vek”: „Baví mě život a to, co dělám.”

„Naše dominantní úloha spočívá v budování superspecializovaných center, nemá smysl se zaměřovat na činnosti, které jsou běžně lidem dostupné v každé okresní či spádové nemocnici,” hovorí Doc. MUDr. Vít Weinberger, Ph.D. (41) – Nový prednosta najväčšej pôrodnice v ČR.

Dalito.sk vyberá z rozhovoru s novým prednostom, o ktorom informovalo tlačové oddelenie FN Brno.

GPK patrí k najväčším pôrodniciam v Českej republike. V čom osobne cítite najväčší záväzok viesť takú veľkú kliniku?

Gynekologicko-porodnická klinika je největší svého druhu v České republice. Odvedeme na klinice téměř 6500 porodů ročně a provedeme přes 5000 chirurgických výkonů na operačním sále s asistencí anesteziologa. Veškerá tato práce je o týmu perfektně erudovaných lékařů, porodních asistentek a sestřiček vyškolených řešit ty nejobtížnější situace v našem oboru. Není to jen o tom zvládnout tento obrovský objem medicínské činnosti, ale jedná se i o naši aktivitu v oblasti výuky a vzdělávání. V tom vidím největší závazek a zároveň i výzvu. Svým přístupem, činností, systémem, který nastavíme, ovlivňujeme výchovu a vzdělání studentů a lékařů v oboru gynekologie a porodnictví v celém regionu jižní Moravy, potažmo i České republice. Je to závazek vůči pacientkám, který přijímám s velkou pokorou, a až čas ukáže, zda jsem jej dostál.

Trendom dnešných pôrodov je, že pôrody preberajú pôrodné asistentky a lekár je prítomný, ak ide o patologický pôrod.

Naše klinika již tento trend razí mnoho let. Od doby mého nástupu na kliniku v roce 2003 si v zásadě ani nepamatuji jiný přístup. Na druhou stranu je nutné říct, že praxe na porodním sále se může diametrálně lišit mezi jednotlivými porodnicemi, a ne všude jsou porodní asistentky zvyklé a ochotné na sebe tuto část zodpovědnosti vzít. Myslím, že patříme tímto přístupem k průkopníkům v rámci ČR. Máme velmi podrobně a přesně rozpracované vnitřní metodické pokyny, kterými jsou rozděleny kompetence a plněny povinnosti jak lékařů, tak porodních asistentek. Nyní je třeba v rámci celorepublikové diskuze a zadání velmi pečlivě přetavit tyto na lokální úrovni již dobře fungující praxe v platné pokyny a zákony, kterými se bude moci náš obor řídit v rámci celé republiky.  

Budete sa aj naďalej sústreďovať na to, aby sa počet cisárskych rezov znižoval?

Nejde ani tak o samotné číslo císařských řezů. Primárně za tím vším je nutné vidět ženu, rodičku a pacientku… Počet císařských řezů je jen jedním z ukazatelů kvality naší poskytované péče. Představuje součást mozaiky, která jako celek slouží k objektivnímu vyhodnocení kvality poskytované práce. Neléčíme na základě dojmů a osobních pocitů, ale na základě faktů založených na jasné evidenci. V tom budeme pokračovat a nadále kriticky evaluovat naši činnost s ohledem na nové trendy v porodnictví.

Pred pár mesiacmi ste získali titul docent. Na akú tému?

Posledních 10 let se věnuji onkogynekologii. Z této subspecializace jsem složil nástavbovou atestaci v roce 2013, v roce 2015 získal titul Ph.D. a konečně tento rok habilitoval. Můj dlouhodobý vědecko-výzkumný zájem spočívá v hodnocení ultrazvuku a nových biomarkerů v diagnostice, stagingu i sledování pacientek v onkogynekologii. Ve své osobě propojuji expertní ultrazvukovou diagnostiku s radikální onkogynekologickou operativou. Tyto svoje zkušenosti a vědomosti se snažím předávat svým kolegům a v rámci našeho onkogynekologického týmu na naší klinice dále rozvíjet.

Čo odporúčate mladým medikom, ktorý sa rozhodujú špecializovať sa na oblasť gynekológie?

Jsem rád za každého medika, který se rozhodne pro náš obor. Jako důležitý vnímám aspekt volby typu pracoviště po ukončení studia. Z mého pohledu je lépe začít na klinice nebo ve větší nemocnici, neboť ta dá mladému lékaři komplexní pohled na obor, garantované a vysoce kvalitní vzdělání ve všech subspecializacích. Mladý lékař potom v průběhu své kariéry může kdykoliv odejít kamkoliv a je všude velmi žádán, neboť jeho zkušenosti jsou obrovské. Cesta opačná, tedy z menšího gynekologicko-porodnického oddělení okresní nemocnice na kliniku, je možná, ale je velmi svízelná. Jedná se o cestu obtížnější a časově náročnější, a to hlavně z pohledu rychlosti vzdělání a nabytí potřebného rozhledu a zkušeností mladého lékaře.

Celý rozhovor nájdete TU.