Česká republika

Veľký omyl, že amatérski bežci sú zdravší, sú aj po smrti

Mimoriadne rešpektovaní experti pražského Inštitútu klinickej a experimentálnej medicíny v roku 2019 testovali amatérskych bežcov priamo počas pražského maratónu. Výsledky ich výskumu ukazujú, že na prekonávanie svojich fyzických a psychických limitov nie sú amatérski závodníci často dostatočne pripravení, nepoznajú svoj zdravotný stav, čím si môžu spôsobiť ťažké poškodenie zdravia.

Pred závodom a tesne po ňom a aj 24 hodinách po dokončení maratónu si takmer stovka dobrovoľníkov nechala vyšetriť krv a srdce. Odovzdala aj svoje dáta zo sporttestov. Potom už iba čakali na výsledky od lekárov. A práve tie nedopadli pre mnohých z nich ideálne.

„Většina běžců se na maraton připravovala pravidelnou sportovní aktivitou několikrát za týden a 90 % účastníků studie se s ničím neléčilo. Na první pohled zdravá populace,“ popisuje bežec MUDr. Marek Protuš, autor projektu MarathonLab a lekár Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM.


„Pak jsme ale zjistili, že 50 běžců mělo neléčenou hypertenzi, 55 běžců neléčenou poruchu metabolismu tuků, 10 lidí abnormální nález při echokardiografickém vyšetření a 27 běžců mělo pozitivní rodinou anamnézu kardiovaskulárního onemocnění. A právě tyto faktory mohou výrazně ovlivnit zdravotní stav každého jednoho běžce,“ upozornil maratónec a lekár v jednej osobe.

„Po závodě jsme navíc zjistili, že u 70 % běžců byly přítomny nálezy, které se u pacientů hodnotí jako poškození myokardu, a 26 běžců
mělo výsledky odpovídající akutnímu poškození ledvin,“ dodal jeden zo spoluautorov štúdie MUDr. Dušan Merta, lekár z z Kliniky anesteziologie a resuscitace IKEM.

Štúdia Marathonlab tak ukazuje, že bežci nie sú všeobecne zdravší ako bežná populácia.

„Až čtvrtinu skupiny lze považovat za rizikovou z hlediska kardiovaskulárních rizikových faktorů. Vycházíme z aktuálního zdravotního stavu a současných zdravotních zátěží, které běžci uvedli nebo jim byly během vyšetření nalezeny. Pro klinické i sportovní
lékaře pak může být zajímavý fakt, že díky analýze skupiny maratonců bude možné přispět k pochopení zátěžové situace a při sledování dalších faktorů bude možné identifikovat situace s rizikovým zvýšením troponinů a případnými důsledky na srdeční sval,“ vysvetlil prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc., vedoucí Centrální laboratoře, PLM IKEM.

K myšlienke štúdie a amatérskym bežcom ukázať, že nie každý môže absolvovať náročný športový výkon bez rizika, priviedla lekárov IKEM skúsenosť s pacientmi, ktorí počas bežeckých závodov prekonali kolapsový stav, ale aj život ohrozujúce situácie, pre ktoré museli byť hospitalizovaní.

V posledních letech bylo na Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM přijato několik amatérských běžců v kritickém stavu, se syndromem z přehřátí, poruchou vědomí, s křečemi a závažným poškozením orgánů. Dva z nich podstoupili transplantaci jater, jedním z nich byl dokonce jen 16letý chlapec. Ze sedmi nejvážněji postižených běžců dva, bohužel, zemřeli. popisuje prednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče doc. MUDr. Eva Kieslichová, Ph.D.


Nejde pritom iba o bežcov extrémne dlhých tratí, ale i o tých, ktorí podstupujú závody na 10–20 km, pri ktorých chcú otestovať svoju fyzickú zdatnosť. Často ide o rekreačných športovcov, u ktorých pred pretekmi neboli prítomné žiadne vážne zdravotné problémy.

Z výsledkov vyplýva, že maratón ako izolovaný pretek so sebou, nesie pre pretekára značné riziká. Inak to je samozrejme pri systematickom , dlhotrvajúcom tréningu. jednoducho povedané, nutné je nielen na náročný športový výkon dostatočne a správne trénovať, ale predovšetkým detailne poznať svoj zdravotný stav.

„Navíc by si každý běžec měl uvědomit, že by se měl postavit na startovní čáru jakéhokoliv závodu jenom tehdy, pokud předtím neprodělal žádné akutní onemocnění. Že maraton není pro každého a že by se nikdo
neměl snažit závod dokončit za každou cenu,“ uzavrel prof. MUDr. Jan Pirk, CSc., bežec a prednosta Kardiocentra IKEM.

Atletická pravidlá obsahujú množstvo požiadavkov na zaistenie prvotnej zdravotnej starostlivosti v prípade akútneho stavu závodníka počas závodu a samozrejme ich ich dodržiavania. Vydáva a presadzuje ich aj usporiadateľ RunCzech.

„Nad rámec zajištění zdravotnických služeb profesionálním týmem záchranářů včetně ambulancí, případně i Golema, jsou podél trasy
rozmístěny medical pointy pro okamžité ošetření a zavolání odbornější pomoci a ty doplňují mobilní AED cyklohlídky vybavené automatickými externími defibrilátory,” popisuje Václav Skřivánek, riaditeľ pretekov a dodal: „ Každým závodem přidáváme v této oblasti novinky jako třeba podrobnější doporučení dle aktuální předpovědi počasí. Po tomto výzkumu, ke kterému jsme se rádi připojili, se nám potvrzuje, že prevence, dlouhodobá příprava a sledování svého zdravotního stavu jsou velmi důležité.”

Odstúpenie z pretekov v okamihu prichádzajúcich subjektívnych problémov podľa lekárov rozhodne nie je prehrou, naopak je výhrou nad sebou samým.



Komentáre (0)

Vaša reakcia

Vaša emailová adresa nebude zverejnená. Povinné polia sú označené *