Vedec ide vyrábať parfumy presne podľa Kleopatrinho receptu
Ako ľudia v stredoveku získavali, kombinovali a uchovávali rastlinné esencie? A aké vône z nich vyrábali? Sean Coughlin z Filozofického ústavu Akadémie vied ČR (AV ČR) chce experimentálne rekonštruovať postup prípravy niekoľkých starovekých grécko-egyptských parfumov. Na projekte s názvom Alchymie vůní spolupracuje s tímom historikov, egyptológov, filozofov a organických chemikov. V budúcich piatich rokoch chce každoročne jednu z týchto starovekých vôní oživiť.
„Parfumářské umění starověkého Egypta a Řecka se většinou nedochovalo. Víme přibližně, jaké vůně parfémy obsahovaly: myrhu, skořici, kardamom nebo terebint. Mnohem méně ale víme o tom, jak se vyráběly nebo proč se vyráběly právě takto,“ hovorí Sean Coughlin.
Pri štúdiu stredovekých metód prípravy parfumov sa opiera o znalosti modernej chémie a o staroveké texty. „Hlavním zdrojem našich receptů na přípravu parfémů jsou starořecké lékařské texty, především z farmakologie,“ vysvetľuje bádateľ. „Parfémy samotné byly často považovány spíše za léky a využívaly se na způsob aromaterapie. Vyráběli je většinou stejní obchodníci, kteří vyráběli léky.“
Parfum od ženy ako prapredok modernej chémie
Vôbec prvý zaznamenaný chemický postup pochádza z Babylonu v období okolo roku 1200 pr. n. l. Išlo o výrobu parfumu, ktorého autorkou bola žena s menom Tapputi, ktorú vedci považujú za prvú evidovanú chemičku v histórii. Výrobňa parfumov vtedy zahrňovala okrem chémie aj znalosti z biológie, botaniky, ale tiež z psychológie či prírodnej filozofie.
Išlo o umenie transmutácie, keď sa olej alebo tuk mali premeniť a prijať esenciu a vôňu na niečo iné. Vône sa využívali nielen k očiste tela a prevoňaniu šatov či vlasov, ale aj k liečbe a k magickým rituálom. Mali i dôležitú ekonomickú úlohu. Egyptské parfumy si získali ohromnú popularitu v starovekom Grécku a Ríme. V Rímskej ríši sa dokonca predávali knihy s kozmetickými receptami na výrobu parfumov a voňavých mydiel s názvom Kleopatra.
Vyrobte si parfum Kleopatra
Tím Seana Coughlina sa okrem samotných postupov výroby parfumov sústredí aj na to, ako ľudia od doby Alexandra Veľkého po Kleopatru VII. (4.–1. stor. pr. n. l.) týmto postupom rozumeli, akým spôsobom ich predávali ľuďom a ako ich poznanie ovplyvňovalo vtedajšiu prírodnú filozofiu, medicínu, ale i umenie a kultúru vôbec.
Okrem rekonštrukcie starovekých parfumov ako boli Stakte, Mendesion, Metopion, Susinum či „dymový parfum“, bude výsledkom Coughlinovho projektu aj slovník egyptského, gréckeho a latinského parfumérstva, manuál receptov a procedúr a tri monografie o výrobe parfumov v kontexte dejín vedy a kultúry.
„Není vyloučené, že budete mít možnost získat parfém vyrobený podle starověkých receptů a postupů, pokud se zúčastníte některého z workshopů pořádaných v rámci projektu pro širokou veřejnost,“ uviedol Sean Coughlin z AV ČR.
SEAN COUGHLIN
Sean Coughlin v současné době působí ve Filosofickém ústavu AV ČR, kde vede výzkumný projekt Alchymie vůní podpořený z programu Junior Star Grantové agentury ČR. Předtím pracoval v Collaborative Research Centre SFB 980 Episteme in Bewegung, v Institutu pro klasickou filologii při Humboldt-Universität v Berlíně, v Excellence Cluster Topoi a na University of Western Ontario. Absolvoval stipendijní pobyty v Berlíně a Jeruzalémě. Jeho práce byly vystaveny v muzeu National Geographic ve Washingtonu DC a v berlínském Muzeu dějin lékařství, zaujaly rozhlasovou stanici BBC, deníky Times, Washington Post a la Repubblica. Je jedním z editorů svazku The Concept of Pneuma after Aristotle (Berlin: Edition Topoi, 2020). Věnuje se starořecké filozofii, vědě a medicíně, zejména se zaměřuje na původ a recepci Aristotelovy přírodní vědy a na vztah mezi uměním a přírodou ve starověku.
(Ak vás tento článok zaujal, redakcii Dalito.sk môžete darovať kávu)